Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit,
dost často ty nejlepší věci vypadnou z člověka tak nějak
skoro jako by samy, jako že člověk je jenom prostředník,
jenom držák na propisku, že text jakoby žil vlastním životem a musel nějak ven :-)
Jinak, k textu mám výhrady, nemám moc rád příliš mnoho násilností proti přirozenému slovosledu,
ale je to určitě z tvých textů zde zveřejněných jeden z nejlepších. Líbí !
Krásné, hezky to plyne, zarejvá se mi to do mozku a dělá mi to tam díry :))))) A do tmy křičím: Recituj mi takýýýý! :D
Jen drobnost - "mých mořských ros" mi trošku vadí, připadá mi to takový nepřirozený, ale to taky může bejt tím, že na to nejsem zvyklej a jinejm to třeba bude připadat normální :)))
Je to jemné, milé, něžné, sice je takových hodně, ale takových není nikdy dost. Líbí. Nemám, co tomu vytknout, a snad si ani nemyslím, že to má vyloženě jeden jediný silný moment - prostě líbí jako celek.
Ach ta víčka, já to chápu, asi jsou fakt všude. Když ona jsou tak pěkná a týká se to právě těch ros :-) každopádně jsem byla dost překvapená, tohle dílko jsem vytáhla z rukávu během 10ti minut. Holt emoce zapracovaly. Jsem hrozně ráda, že se líbí, fakt moc ,alespoň jějaké světlo dnes.
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
