Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
"Děkuju chirurgům za bujné poprsí
U mužů s velkým se setkalo ohlasem
Dívčí sen splněný každý den ohlá jsem
A držím pevně než silikon omrzí"
Počet (5)
2008-11-16 12:43:44
Autor je formálně vyspělý, opět formálně správný alexandrín, snad až na první polovinu posledního verše, kde je trochej s předrážkou (nebo snad jamb?) přece jen vzdálený daktylskému spádu (když ovšem trochu rétoricky znásilníme přízvuk...), ale tentokrát kožený, jakoby se tu neobratně spojovala do vyššího celku ustálená spojení. Trochu to kožeností připomíná meziválečného Stanislava (snad Stanislava) Mráze. Jsou tam nápady, ale nic víc.
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
