Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Viděl jsem když jsi spala tančit bosý měsíc ve tvých ústech
byl právě čas a přelétl stín nočního oblaku ti po rtech
sevřela jsi před polibkem ústa jako dveře vlaku metra zpozdilého
stejně jako předtím kolem mne tak zvláštně
a vlasy vpletené v kolo hřebene stranou tiše umíraly nádherné
česala ses před spaním i mými prsty ve tmě
a naše jazyky se dotýkaly slepě kdesi uprostřed města
oděna do Perseid
věděla jsi, že chutnám srpnem a spadanými jablky
která překrojíš jen ve kříž
a dny které jsou potom mizí jako uplynulé stanice v noční tramvaji
jež do tmy hýbe dveřmi jako lekající ryba