Mno, jestli nejaká uživatelka mezýrky
nosí jméno Evelína,
saša gr. jí tímhle pozýva
na hezkej víkend na Šumavě.
I když saša gr. o tom zatím neví.
Dozví se to až ráno.
Spěchala jsem a hovořit? Nebyl na to čas...
Proč bychom zkrátka nemohli jít dále?
Ve víně hledáš kolorit a ticho ve vodách mas.
Jen kaluž života zrovna ocitá se na pitevním sále.
A pole bitevní zhrdlo krví neviňátek,
Můžem i my takhle hrdí být?
V ruce knížku kolem krku šátek
Šálek kávy snažím se tě neproklít.
Fraška dohrána a lístek, ten byl volný.
Bohudík. ve snech vybaví se záblesků jen pár
Jak ochotně byl jeden svolný,
Jak druhý rozdmýchal ten svár.
Zírat do zdi mě už nebaví.
Není tady komu lhát.
Snad pár sklenek čeho? nevím snad to napraví.
Vrchní platím jdu a díky nastokrát.
Mě to něčím docela oslovilo, i když se v textu ztrácím. Ale fakty nechápu ten tvarůžek.... ten si tohle dílo SKUTEČNĚ nezaslouží, podle mě. Na to by byli jiní adepti..
Vynikající práce, děvče!... jseš jako Beethoven, který používal formy, u nichž nectil zavedená pravidla. Nemá to souvislost děje jako próza, nicméně postrádá to i chaos a blábolivost, tak typickou pro takzvanou poezii. Je to něco mezi, je to pro mé oči, je to z mé krve.
Viazaný verš má svoje pravidlá a ty ich porušuješ takmer všetky...
Gramatické rýmy, porúšanie rytmiky, rýmovanie jednoslabičných slov...
Ak sa chceš venovať viazanému veršu, čaká ťa obrovské množstvo štúdia teórie.
Dalsia vec, podriaduješ slová rýmom, potom z toho vznikajú obsahové odbočky a nezmysly. V texte som sa úplne stratil a ani po treťom prečítaní neviem, čo si chcela dosiahnuť...
Obsahově to má něco do sebe, leč forma pláče.
"a ticho ve vodách mas": nějak to nejde z pusy..ta rytmika..
Vázaný verš je náročný na kázeň a ta dostala trochu na frak. Druhá možnost je, že si pleteš rýmy s asonancí.Tak nevím.
