teď budu ošklivéééj :D Ne nebudu, jen je to na mě asi moc intelektuální...i když moc pěkný...jen prostě některejm věcem nerozumim...možná je to proto, že je to ten "volný proud myšlení" jak si psala :D
no jo...ale proč tomu říkat "naprostá krávovina"...to že nekdo má nulové umělecké ambice neznamená, že musí tu svou věc úplně dehonestovat...chceš napsat , že je naprostá krávovina třeba, no...vezmu nějaký razantní příklad...kdybys psal o smrti někoho blízkého? a zároven to nebudou volné verše...nesedneš si a neřekneš..ted budu básníkem a budu psát POEZII o své BOLESTI:)...prostě nejakej termín ,kterej by to neshazoval..ale zároven by řekl,že to je neco neambiciozního no..to je voříšek...:)
tak nevim , já už nad tim dumám dýl a furt nevim - volný proud myšlení? zas tam budou cpát lidi básně a bude akorát chaos a kategorie pak ztratěj smysl
něco co by definovalo, že todle je fakti mimo škatulky - už máme Rychlokvašku (nehotová věc) a naprostou krávovinu (věc s nulovými ambicemi) tak nevim
páč nemáte kloudnou indispoziční kategorii:)
já jsem autor , tak nemám nadhled:)))mno jen jsem chtela říct, že terapeutický text psaný volným proudem myšlení je umením jen pokud mám takovou aspiraci a prohlásím ho za básen mno.. a poud ho s tím uvědoměním píšu..ale ta podstata je promnělivá v zásvislosti na tom, kdo to přijímá, ale i tak...jen mám na to alergii:)
mno,muži...na tohle téma jsem si dost citlivě a naštvaně zaargumentovala na písmáku, tak tady jen tak plkám zklidnene u thé:)))
šípkovej nebo bobrůvkovej?:)
sušenku?
jinýho bych sežrala i s chlupama:)))
to je tím volným proudem... nenuť mě škatulkovat,..nepatří to nikam...s poezií to nemá nic společného, ani ten základní aspirační prvek... analýzu svého spodního prádla z etických a duševně hygineckých důvodů neprovádím:)
všechny věci se daj dobře přečíst, nicméně tvoje básnická tvorba se mi jeví extrémně přerývaná a rytmicky neuspořádaná, jsou to kusy mraků natrhaný a roházený po zemi. Osobně by mi bylo milejší jakýs takýs sjednocení, abych neměl pocit že jím gumovýho medvídka a vzápětí jelítko a pak čokoládu s pomernančem a tatarku.
jinak ta poetika se mi líbí zkrátka vesměs i když v ní taky skáčeš sem a tam od surreálna k čemusi (ty víš nejlíp k čemu)
já rozumím jen cizí rytmice:)
moje rytmika je prostě...moje...ona neexistuje...radši nad ní nepřemýšlej..jen ji pooomalinku vstřebej, není na rytmický čtení...
pomalu..nevím:)
vony jsou všechny vospalý, tak se maj rozrytmizovat jak když vychutnáváš čaj nebo bůček:)autor ale do toho nemá čtenáři co mluvit, tak mlčím...:)