Plagiát

Franta bol velice nadaný, ale líný student. Proto nešel studovať řekněme informatiku, ani jazyky na které měl talent. Vybral si Univerzitu, o které zlé jazyky tvrdily, že je nejtěžší základní školou v hlavním měste. I tam ovšem bylo třeba psát kupu zápočtových a ročníkových prací. Všechna jejich témata sice byla zpracována na internetu, ale nakonec se i pedagogové naučili zadat třeba do gúglu několik vět z odevzdané práce a odhalit plagiátorství.
Ale Franta byl koumák. Nejdříve dělal protigúglové úpravy v internetových textech ručně, ale brzy si na to napsal počítačový program. Ten někdy přehodil slova a celé věty, jindy některá slova nahradil pomocí synonym. Zpočátku byly strojové produkty velice neohrabané a nelogické, ale časem svůj soft vylepšil tak, že už byl lidský zásah do výsledku potřebný jen sporadicky.
Takhle lehce dokončil školu a bylo třeba se rozhodnout, co dál. Klidně by se mohl někde zaměstnat jako programátor, ale Franta se odhodlal zůstat na volné noze. Napadlo mu totiž, jak využít svůj výtvor. V odborných textech dost vadilo, když byl běžný termín nahrazen řídkým, anebo když přehazování odstavců narušilo logiku. Občas dokonce následek předbíhal příčinu. Jenomže v beletrii by se tyto nedostatky mohly vydávat za přednost, nápaditost, umělecký záměr.
A tak Franta upravil svůj software tak, aby měnil taky jména osob a názvy měst. Stačilo přilinkovat telefonní seznamy a mapové podklady. Nasadil ho na polozapomenutou klasiku, a potom ji posílal vydavatelstvím. Již na jedenáctý pokus uspěl a vydali mu to. Kritikům sa líbila zejména nezvyklá epiteta, přirovnání a archaické výrazy. Knížka na seba akorát tak vydělala, ale na malém domácím trhu to nebylo na živobytí. Jenže Franta již vědel, že je na správné stopě. Absolvoval rychlokurs čínštiny a po dalších úpravách programu už posílal recyklovaná klasická díla do Číny a na Tchaiwan. Tam nehrozilo odhalení. Díla se dobře prodávala, zvlášť Příhody bodrého brance Švej-ču, Tmaví vévodové a Stařenka. Při velikosti tamějšího trhu byl Franta záhy za vodou a mohl by se vyvalovat někde na pláži.
A vlastně se taky vyvaloval, z jedné strany deky exotická kráska a z druhé vodotěsný notebook. Brzy musel spomalit tempo, aby nesnížil ceny. A tak si hledal různé zábavky, aby nevyšel ze cviku. Nakonec narazil na webové stránky pro začínající autory a záhy tam pod různými nicky chrlil své - cizí příspěvky. Konec-konců, kdo by dal ruku do ohně, jak vzniklo toto svěží dílko, tato nápaditá povídka, tento invenční příspěvek, tento kvalitní traktát, toto originální pojednání,

                                    bug! odladit!
                                                                                                                                                Nesubmitovat!!!