Pomoz mi prosím, kapitola 2.

Kapitola 2 Vyvolený

Co to proboha dělá ? Ona spí ? To není možné, podle plánu by měla hysterčit, brečet, ječet a nadávat a pak by měla bezmocně běhat po místnosti a přemýšlět jak se dostat ven ikdyž je to nemožné. Neměla by jsi jen tak lehnout a spokojeně spát, takhle jsem to neplánoval. Čekal jsem, že bude trvdý oříšek, přece jenom pracuje pro FBI, ale že to s ní bude až takhle těžké, to jsem nečekal. Vyhlédnul jsem si jí skoro před půl rokem a od té doby jí sledoval a velice mě imponovala..byla silná, sebevědomá, chytrá, měla těžkou a namáhavou, nebezpečnou práci a ještě se dokázala starat o svou dcerku a být ochotnou ženou pro svého manžela. Sledoval jsem jí na každém jejím kroku, cestou do práce, při vyšetřování, u soudu a když šla ven s dcerou. Znal jsem jí líp než kdokoli jiný, nikdo jiný s ní nestrávil víc času.Nikdy si mě nevšimla, nenápadného ze mě udělala léta praxe.Vyhlédl jsem si okamžik, kdy i s Liz, nádherné jméno, že ? procházela parkem a nikdo kromě nás tam nebyl. Přikradl jsem se za ní, pomaličku, až sem cítil její vůni a slyšel její dech. A pak jsem vytáhl paralizér, na který jsem moc hrdý, protože jsem ho vlastnoručně vyráběl, a poslal jsem jí do říše snů. Jak se zdá ještě si nevšimla toho ošklivého šrámu na zádech...to bude překvapení. Pak jsem jí vzal do náruče a spěchal do auta a dovezl sem. Po necelé hodince se probudila, byla asi hodně překvapená, byla sama v podivné šeré místnosti jenom s vodou a sendvičem, ale co..nemůže si stěžovat, kdo jiný by to pro ní udělal ? Samozřejmě, že jenom já...a teď spí, ona si klidně usne, to je jedno aspon bude hra delší- doufám, že aspon o to zajímavější. Jistě se ptáte co sem udělal s tou holčičkou ? Mohl jsem jí sem dovézt a měl bych dvě mouchy jednou ranou, ale neudělal jsem to, nemám na to prostory a možnosti. Nechal jsem jí tam stát, ani nevěděla chudák, která bije a když si uvědomila, že maminka je pryč, rozbrečela se. V dálce šli lidé - starší pár, tak doufám, že jí našli...bude o ní postaráno, třeba se dostane i k otci. Samozřejmě předpokládám, že to nenechá tak být, určitě bude chtít svou ženu hledat.Bude hledat, určitě do toho zapojí policii a federály...bude se snažit, bude v televizi prosit at mu dám vědět jaké výkupné si přeju a blá,blá,blá...bude to mít chlapeček marný, když hračka omrzí...Když nad tím přemýšlím, aby byla hra zajímavější, mohl bych si o nějaké to malé výkupné říct. Dejme tomu kolem 2 milionů dolarů ? Vím, že nejsou moc bohatí, byla by zábava pozorovat jak by se snažil smluvit na nižší čátku, možná by dokonce požádal úřady nebo banku o půjčku. Já ale od své ceny za její život neustoupím, úřady mu řeknou, že nemají dostatek informací a žádná banka mu nepůjčí dva miliony dolarů. Takže by byl ještě víc na dně...možná by dokonce litoval, že kdysi dávno svou manželku podvedl a dokonce se s ní chtěl rozvézt. Chtěl se s ní rozejít kvůli takové fifleně jakou je Carol Winterová...nikdy jsem jí neměl rád, už kvůli našim dřívějším neschodám na univerzitě, přistěhovala se k nám do města v 3.ročníku, já se v té době snažil zalíbit Sophii Calmorové, ale tahle malá mrcha mi to překazila, říkala mi abych nechal Sophii být, že má navíc, než si něco začít s podřadným synem šerifa...týden na to celá škola věděla, že je Sophie těhotná s Jimem...tím nejhezčím klukem na škole a že se budou brát. Byl jsem zhrzený, mohl jsem být na místě Jima, kdyby mě Carol neodradila a já se nepřestal snažit. Sophie si spokojeně žij s manželem a dcerou ve velkém, moderním domě. Ale co naplat, léta uplynula a já si to možná s Carol vyřídím, ale později...Teď tu mám rozehrané něco jiného...a bude to nadlouho, ale to mě baví....