SOUBOJ TITÁNŮ Č.16 - HLASOVÁNÍ

Souboj Titánů !

Každý týden ve čtvrtek v 19:00 na Rádyju MLHA - http://mlha.mezera.org

Pravidla stručně: Vybereme a přečteme v Rádyju tři ukázky z textů publikovaných na mezera.org Poté bude následovat týdenní hlasování Vás všech o nejlepší z vybraných textů. (Vybrané ukázky budou zveřejněny) Následující čtvrtek odměníme vítěze, jeho dílo bude přečteno v éteru celé a navíc s komentářem zavedené osobnosti z literárního světa.

V minulém kole vyhrála severka a obdrží knižní dárek. Gratulujeme!

V 16. kole jsme vybrali tři dílka z kategorie Esej, úvaha. Naší snahou bylo zviditelnit existenci těchto reflexivních útvarů a podnítit zájem o ně. Umíte napsat lepší? Tak do toho!

Nominovány byly tyto tři texty:


LucieB:

http://www.mezera.org/Dilo/KAM-S-NI?-ID2205


Nížina:


http://www.mezera.org/Dilo/Muj-basnik---dusevni-pracant-ID2668



kocicipozehnani:


http://www.mezera.org/Dilo/%E2%80%9EPodzim.-Prichazi-kazdy-rok.%E2%80%9C-ID642



Výhercem se stalo kocicicpozehnani a obdrží knižní cenu. Gratulujeme!


Komentář spisovatele Jana Jíchy:

Dostalo se mi složitého úkolu okomentovat vítězný text tohoto kola. Předně nemám jasno v tom, jaký žánr to chce být – na esej je to příliš krátké a jednostrunné, úvaha to také není, spíš referát o vlastních úvahách. Zůstaňme tedy u lyrizované prózy, případně obrázku, což je patrně této formě nejblíž.
Začnu s kritikou, ať ji máme za sebou jako první.
1) Text je to formálně velmi nedokonalý, a teď nemyslím žánr, ale pravopis a zejména interpunkci. Toho si jako učitel bohužel všímám nejdřív.
2) Chyby jsou i syntaktické: Letmo jsem mrkla na hodinky abych se ujistila, že mám mnoho času. Typická nepravá věta účelová. Také tvarosloví kulhá, především tam, kde se autorka vnutila do knižního jazyka: Našli jsme si nádherné místečko, jenž tam čekalo jen na nás a usadili jsme se pod  holou vrbou. (správně: jež), Houpajíc se pomalinku doploužil až na špičky ještě zelené trávy pokryté podzimním mrazíkem. (správně: houpaje, s přechodníky se to musí zatraceně umět, aby nebyly trapné).
3) Občas silně kostrbatý sloh: Měli jsme okouzlující výhled na řeku, na živočichy i na ostatní krásy vykouzlené matkou přírodou. (nelíbí se mi: měli jsme výhled na řeku, nelíbí se mi živočichové (ti snad patří do učebnice biologie, ne?), nelíbí se mi slova okouzlující a vykouzlené v jedné větě tak blízko za sebou); a dále časté opakování slov a frází (např. V tu chvíli na začátku několika vět).
4) Plýtvání slovy jako nádherný a překrásný, které v této frekvenci dojem krásy spíš kazí než posilují.
5) A konečně určité věci, které pramení spíš z mého vkusu: přirovnání „pes se koukal jako kočka“ mi prostě neladí.
Na tak krátký text je to skutečně až příliš mnoho chyb.

A teď co bych pochválil:
1) Upřímnou snahu o sdělení velmi subtilního pocitu. Lyrická próza není nikdy snadná, ani k psaní, ani ke čtení. Upřímně si myslím, že něco takto chvějivého se daleko lépe vyjadřuje poezií, nejlépe volným veršem, kde není třeba brát ohledy na množství materiálu a lze říci skutečně jen to, co je třeba.
2) Větu Byla to nádherná podzimní příroda, co nechtěla zůstat sama. Až na tu nádheru (asi popatnácté) je to pointa, která ke mně promlouvá: ano, tohle říká člověk, který se umí dívat a umí psát. A budu krutý: Celý text bych zredukoval na dvě věty. Jednu o podzimní náladě a druhou tuhle. Z drhnoucího textu bez děje a s rozmlženou lyričností by se rázem stala hutná, poselstvím i náladou nabitá báseň, snad i haiku, všichni by ušetřili čas a pisatelka by notně stoupla v ceně.
Pokrývat papír textem není žádná frajeřina, zvlášť když se to dá klepat rovnou do kompu. Ale sednout si pak s jasnou hlavou nad hotové dílo, překonat obdiv k vlastnímu výkonu a text vykrátit dle potřeby o dvacet až devadesát procent, to je práce pro mistra.

S pozdravem a přáním čím dál lepších textů
Honza Jícha