SOUBOJ TITÁNŮ Č.17 - HLASOVÁNÍ

Souboj Titánů !

Každý týden ve čtvrtek v 19:00 na Rádyju MLHA - http://mlha.mezera.org

Pravidla stručně: Vybereme a přečteme v Rádyju tři ukázky z textů publikovaných na mezera.org Poté bude následovat týdenní hlasování Vás všech o nejlepší z vybraných textů. (Vybrané ukázky budou zveřejněny) Následující čtvrtek odměníme vítěze, jeho dílo bude přečteno v éteru celé a navíc s komentářem zavedené osobnosti z literárního světa.

V minulém kole vyhrálo kocicipozehnani a obdrží knižní dárek. Gratulujeme!

V 17. kole vybrala tři texty uživatelka ketums na téma "Kočka, její důležité místo v poezii /nebo-li, bez koček to nejde ani v poezii/ "


Nominovány byly tyto tři texty:

Pomerančová
http://www.mezera.org/Dilo/ztratil-se-kocourek-slysi-na-jmeno-kocicka-ID2529

Dalek
http://www.mezera.org/Dilo/Mlc-uz-ID1101

NeroWolfe
http://www.mezera.org/Dilo/Macka-ID2487

Výhercem se stala Pomerančová a obdrží knižní cenu. Gratulujeme!


Vítězný text okomentovala Štěpánka Klumparová, doktorandka na Katedře Českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V jednom z komentářů k básni se konstatuje, že není vidět (ona také vidět není, spíše cítit) souvislost mezi názvem básně a jejím „zbytkem“.  Komentátorovi unikl významový potenciál, který tato odhalená souvislost nabízí. Název básně čtenáři připomíná větu z oznámení o ztrátě domácího mazlíčka, kterými čas od času bývají polepeny sloupy veřejného osvětlení. Jeho volbou autorka záměrně stupňuje pocit opuštěnosti a jisté odcizenosti, kterou její lyrický subjekt v „kavárně světa“ zažívá. Titul básně je také jedinou dosti neurčitou spojnicí s „kočičí tematikou“.
            Vhodně zvolená forma básně autorce pomáhá členit její básnickou výpověď na dvě části: na náznakovité vykreslení scény z kavárny a na vyjádření (také hodně zastřeného)životního pocitu. Autorka ve své básni zachycuje všednodenní situaci, do které čtenáře nechává nahlédnout z pozice lyrického subjektu. Celou scénu autentizuje a zosobňuje užitím ich – formy: nabízí čtenáři možnost ztotožnit se, vybavit si podobnou scénu, jíž byl sám účasten (své pocity z ní).
    Ve druhé části výjev z kavárny pomalu mizí, můžeme se jen domýšlet, zda se obrysy věcí rozpouští v cigaretovém kouři čtenáře Kinga nebo ve lhostejnosti všech přítomných.  Zajímavě působí závěrečná mnohovrstevnatá metafora „Jsem za pět minut celá“, kterou se lyrický subjekt distancuje od scény v kavárně a která má vystihnout stav jeho duše.
    Pokud bylo autorčiným záměrem vstřebat do básně nevyhraněný životní pocit dnešního člověka, pak se jí to podařilo. Očekávala bych ale větší hloubku vhledu, v této podobě báseň po čtenáři jen sklouzne, není drápku, kterým by se zachytila v jeho mysli či srdci, kterým by ho provokovala.  K čemukoliv.