Mno, jestli nejaká uživatelka mezýrky
nosí jméno Evelína,
saša gr. jí tímhle pozýva
na hezkej víkend na Šumavě.
I když saša gr. o tom zatím neví.
Dozví se to až ráno.
Kromě toho, na co upozorňuje Saša, mě zaráží nepřírozené pořadí slov (tak zastav krok už svůj, života čas plyne). Kdysi se to v zájmu rytmu tolerovalo, ale moderní poezie dbá na to, aby jistá nepřirozenost byla na básni co nejméně vidět. Třeba u některých Kunderových básní jsem si teprve po dlouhé době uvědomil, že jsou vlastně rýmované.
Začátečnické. Patetické, rýmy jsou dost slabé, navíc to celé obsahuje hodně poetických, až bych tak řekl manýristických, klišé. ( bloudíš krajem sám, hnán, kam kráčíš, čas plyne, hyne... aj.) Rytmicky to zlobí, např.:
Tak zastav, co hledáš?
Proč kosti z ruk nedáš?
Navíc, jak můžeš v tak knižním jazyce použít najednou "ruk," což je spíš výraz adolescenta z periferie. (Pochopitelně rukou, což by i pomohlo rytmu)
Mdlým - zlým - ohavně obnažený gramatický rým.
Obsah - zdá se mi - uhýbá formě, se kterou měl autor urputnou práci. Viděl bych cestu v tom opustit fráze, soustředit se meditovat a nechat padat na "papír" skutečné melodie z hlavy, ne to, co jsi někde slyšel/a.
Je-li autor/ka začátečník ve vázané formě, pak má možná i talent.
