Žili jsme v bytě spoustu let,
věci se v něm hromadily,
byl veliký jako sám svět,
bezpočet dnů jsme v něm byli.
Téměř jsme ho vybydlili,
když Ital přišel laskavý,
on na opravu má síly,
rád připije nám na zdraví…
Refrén:
Rovnáme knihy, skládáme nabytek,
pak ještě nádobí, kašleme na zbytek.
Něco se rozkřápne a něco ztratí,
hlavně když laskavý majitel to platí…
Na stěnách nejsou obrazy
a lustry jsou také dole,
vzpomínky už jen provází
čtyři vycházkové hole.
Stěny zaprášené, holé,
kuchyně je bez sporáku,
možná jsme tu byli sto let,
teď nám byt už čouhá z vaku…
Refrén:
Rovnáme knihy, skládáme nabytek,
pak ještě nádobí, kašleme na zbytek.
Něco se rozkřápne a něco ztratí,
hlavně když laskavý majitel to platí…
Telefon nám někde bloumá,
nový sporák nepřivezli,
kudy domů, člověk zkoumá,
a mapu si k tomu kreslí…
Refrén (viz výše):
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
