Mno, jestli nejaká uživatelka mezýrky
nosí jméno Evelína,
saša gr. jí tímhle pozýva
na hezkej víkend na Šumavě.
I když saša gr. o tom zatím neví.
Dozví se to až ráno.
neviem, ale mne sa to vôbec nezdá dobré...
1. Je to téma, ktorú si možno prečítať v mnohých podobných prevedeniach.
2. Je to samá genitívna metafora... prkno spomínek, pramínek zármutku, dveře prázdnoty, děšť beznádeje - veď to je pseudo poézia...
dokonca sa mi to úplne prestáva páčiť a dávam tvaružek
Sašo, napsala jsem tolik, kolik jsem napsat potřebovala... Vyjádřila jsem svůj momentální pocit v době, kdy v necelých 45 letech zemřel můj tatínek při autohavárii (zabil ho náš soused, když narazil do stojící avie - tatínek, který seděl na místě spolujezdce, zemřel na místě, soused měl jenom odřené koleno...). Bylo mi tenkrát devatenáct. S tátou jsme si moc rozumněli, i když už je to víc jak třiatřicet let, tak mi chybí. Tož, asi tak...
Díky za komentář. :o)
Hezká. Nevidím v tom ale zase nic světobornýho, taková normální básnička. jakože hezká, mno... Je tam trošku přesah, ale myslím, že by v tomto duchu musel být ještě rozvinua do další sloky, aby opravdu vyzněla. takhle je to sice čistý a pravdivý, ale příliš rchle to končí. napsat krátkou báseň která má opravdu hloubku a po literární stránce nic nečouhá ani neschází, to je poměrně těžký.
Upoutal mě název a nelituju, že jsem se podíval. Na minimálním prostoru se ti povedlo hodně říct. Takovýhle smutky asi prožije v životě každej, ale ne každej to umí tak krásně napsat. Moc se mi tvoje básnička líbí.
