Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
moje introspekce je takovej přesun, pohyb
od hlavy někam ke straně vnitřku hrudního koše
naučila mě lítat
nemocnou oblohou za stenů opadaného listí
v kamenném křiku jazzových náhrobků
přitom hladila rukávy svetru
ty moje starý, vytahaný křídla
naučila mě kreslit
placatou duši kočky vmáčknutou do asfaltu vědomí
co nesmyjou samozřejmý kapky vody
ranních budíčků kropícího vozu
naučila mě drobit
vesmír na malý kousky, když opilí fraškou několika písmen
vy zůstáváte blázny
co zbyl jim jenom rozum
Tvoje poetika je sympaticky neokázalá,
nepatetická,
a přesto ne fádní.
Pro mě jsi opravdovej básník,
bez ohledu na to, jak jsou tvoje dílka
formálně a výrazově dokonalá či nikoliv.
Je to prostě tam a tomu se nedá naučit :-)
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
