Ty, podzime listí ...
artisto zmrtvýchvstání ...
Byls lázeňským domem
v každém z mých roků ...
Váleli jsme spolu sudy,
splývali v bezbarvé ...
Odpusť mi letošní hřích,
buď naší peřinou ...
--
Smíš roztančit
si ve vlasech
nejkrásnější z víl ...
Jeho padlých ...
--
Ty, podzime vichřic ...
malíři nebesmetí ...
Uhranuls zjizvenou
stopou svých nemluvňat ...
Vzývali jsme šílenství
zíráním skrz sebe ...
Odpusť mi letošní hřích,
buď našim zrcadlem ...
--
Tvář nastavuj
s pokorou ...
Mihotavým zázrakům
jeho něhy ...
--
Ty, podzime vůní ...
šenkýři blaženosti ...
Dávals bez ustání mat
osiřelým vjemům ...
Hráli jsme v zapomnění
existence bytí ...
Odpusť mi letošní hřích,
buď naší fantazií ...
--
Oči přivírej
pro touhu
přítomnosti
jeho vkusu
--
Tak odpusť mi ...
Podzime ...
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
